Mapování strakapouda bělohřbetého v Beskydech

Chodíte rádi do Beskyd s dalekohledem a pozorujete přírodu? Vaše vycházky mohou být nejen příjemné, ale ještě i prospěšné pro ochranu silně ohroženého ptačího druhu. Strakapoud bělohřbetý patří mezi naše nejvzácnější ptáky. Na území CHKO Beskydy byly pro něj vyhlášeny ptačí oblasti Beskydy a Horní Vsacko. Vyskytuje se ve starých bukových a jedlobukových lesích, v létě a během zimního období se ale může objevit i jinde. Abychom tento druh mohli účinně chránit, musíme co nejlépe pochopit jeho potřeby (především prostorové). Ačkoliv máme o jeho hnízdním rozšíření v Beskydech poměrně dobré údaje, poznatky o jeho etologii a partnerských svazcích jsou zatím probádány velmi málo, a to celosvětově. Především nevíme, jaká je velikost hnízdních okrsků, zda jsou ptáci věrni svému hnízdišti, zda zůstávají na hnízdištích celý rok nebo se rozptylují do širšího okolí, jestli jsou lokální populace propojeny, jakého věku se dožívají, jak daleko se od místa narození rozptylují mláďata, zda jsou si páry věrné celý život atd. Zatímco u běžného strakapouda velkého bylo na území ČR v letech 1934–2017 okroužkováno 24 000 jedinců a poznání o tomto druhu je poměrně dobré, v případě strakapouda bělohřbetého to je pouhých 44 jedinců. Proto jsme započali s kroužkováním tohoto druhu v CHKO Beskydy. Strakapoudi jsou kroužkováni hliníkovým kroužkem, který mají na jedné noze, a červeným kroužkem s bílým kódem na noze druhé.

Kód červeného kroužku je možné při dobrých pozorovacích podmínkách odečíst dalekohledem nebo foťákem se zoomem. Pokud je fotografie kvalitní, dá se zvětšit a kroužek na monitoru odečíst. Ne každý má dobrý foťák a dalekohled s dostatečným přiblížením a ne vždy se podaří strakapouda pozorovat tak, aby bylo možno kroužek odečíst. Velmi cenná je každá informace o tom, že jste pozorovali kroužkovaného jedince. Pokud nejde odečíst kroužek, stačí zaznamenat, jestli jste viděli hliníkový nebo červený kroužek a na které noze byl (pravá, levá). Pokud jste viděli kroužek jen na jedné noze, je důležité zaznamenat, jestli jste viděli i druhou nohu, na které kroužek nebyl nebo jste ji neviděli vůbec. Pokud se Vám podaří zaznamenat i pohlaví jedince, bude to ideální. Důležité je poznamet datum pozorování, a pokud možno co nejpřesněji místo pozorování, nejlépe pomocí souřadnic nebo zakreslit do mapy.

Příklad zprávy může vypadat takto: Strakapoud bělohřbetý, 1 ex., severní svah Radhoště, u zelené turistické značky, souřadnice: 49.51236, 18.11185, pohlaví nezjištěno, hliníkový kroužek na levé noze, pravou jsem neviděl. Datum 19. 4. 2020. Pozorovali Pavel Novák, Alena Nováková.

Zprávy o výskytu kroužkovaných strakapoudů bělohřbetých zasílejte na adresy: vaclav.tomasek@nature.cz a/nebo dendrocopos@seznam.cz

V Beskydech žijí čtyři druhy strakapoudů, přičemž nejběžnější je strakapoud velký, který je prakticky v každém lese i zahradě. Strakapoud bělohřbetý žije pouze v bučinách s dostatkem mrtvého dřeva. Kromě něj se v bučinách vyskytuje hojně strakapoud velký a také se zde začíná ukazovat strakapoud malý (ten obývá hlavně staré sady, doubravy a porosty podél řek, v posledních letech však začíná stoupat do hor). Na Hradisku, v Rožnovském parku a kolem obce Pulčín byl zaznamenán strakapoud prostřední, který se však nevyskytuje v bučinách.

Jak poznat strakapoudy, zjistíte v tomto čísle Ptačího světa na straně 3–5. Další informace o strakapoudovi bělohřbetém, včetně ukázky jeho hlasu, najdete na tomto odkazu. Protože na sledování strakapoudů je nás málo a jde o časově náročnou, ale velmi zajímavou činnost, doufáme, že se zapojíte a přispějete tak k poznání tohoto trochu tajemného ptačího druhu. Přejeme krásné zážitky v beskydské přírodě a těšíme se na vaše pozorování!

Souhrn výzvy včetně ukázky kroužkovaného jedince si můžete stáhnout zde.

Daniel Křenek a Václav Tomášek

Odkazy