Slezská ornitologická společnost

Vítejte na webových stránkách

Slezské ornitologické společnosti !

Naleznete zde základní údaje o naší společnosti, její činnosti a další informace.

Zabezpečení sloupů smrti
10.6.2019
V říjnu loňského roku jsme vás informovali o „sloupech smrti“ v blízkosti skládky komunálního odpadu v Ostravě-Hrušově, na kterých ročně umíralo několik desítek nejrůznějších ptáků včetně chráněného a mezi širokou veřejností oblíbeného čápa bílého. Po několika urgencích Slezské ornitologické společnosti v čele s Ing. Otakarem Závalským firma ČEZ Distribuce, a. s., v dubnu letošního roku sloupy a část vedení zabezpečila. Děkujeme proto panu Závalskému za čas a úsilí, které případu věnoval i ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí v Ostravě.

Za výbor SOS Patrik Molitor
Vítání ptačího zpěvu na Starých Hamrech a v Ostravě-Koblově
14.5.2019
V sobotu 27. 4. 2019 proběhla na Starých Hamrech tradiční akce České společnosti ornitologické – Vítání ptačího zpěvu. Počasí neukázalo příliš vlídnou tvář, proto se sešlo pouze deset nadšenců. Po krátkém pozorování jiřiček obecných a špačků obecných se účastníci přesunuli k potoku Červík, kde je čekala natažená nárazová síť. A úlovky byly znamenité. Podařilo se odchytit a okroužkovat 16 jedinců, například pár králíčků obecných, pěnkavu obecnou, červenku obecnou nebo střízlíka obecného. Asi největší radost pak udělala sýkora parukářka. Při čekání na úlovky se povídalo o kroužkování a na děti byly nastraženy sklopky (odchytové pasti) s cukrovinkami. Děti se zároveň při hledání obrázků seznámily s ikonickými ptáky Beskyd, ty plyšové pak zkoušely chytat do sklopek.

O 14 dní později, tj. 11. 5. 2019, se počasí umoudřilo, což pravděpodobně způsobilo i mnohem větší počet účastníků prvního ročníku Vítání ptačího zpěvu v Ostravě-Koblově. Na autobusové zastávce Vrbina se po půl deváté ranní sešlo celkem 43 zájemců, nutno podotknout, že z celkového počtu účastníků bylo 19 dětí nejrůznějšího věku, což bylo určitě milým překvapením. Patrik Molitor po krátkém uvítání účastníky provázel kolem koblovských vodních nádrží, přičemž určoval a seznamoval zájemce s místními druhy ptáků. Pravděpodobně nejatraktivnější částí akce byla ukázka kroužkování ptáků. Do 122 m nárazových sítí, natažených v břehových porostech řeky Odry, se od brzkých ranních hodin chytilo celkem 37 jedinců 10 druhů ptáků. Samozřejmě ne všechny chycené jedince mohli organizátoři ponechat až do ukázky kroužkování z důvodu jejich hnízdění. Přítomným tak byly představeny druhy, jako je strakapoud velký, budníček menší, pěnice černohlavá, kos černý, špaček obecný, sýkora babka či pěnkava obecná. Největší vzrušení v očích účastníků, zejména dětí, však způsobil samec krahujce obecného. Po ukázce kroužkování seznámil Jarek Kubenka přítomné o výrobě, vyvěšování a správné údržbě ptačích budek. Po prohlédnutí nárazových sítí a společné fotografii se většina účastníků v čele s Patrikem Molitorem odebrala zpět ke koblovským nádržím, kde pomocí stativového dalekohledu pozorovali zejména děti lovící volavku popelavou, odpočívající rybáky obecné či nepůvodní želvy nádherné. Po dobu „Vítání“ bylo pozorováno celkem 33 druhů ptáků.

Děkujeme ČSO za zaslání propagačních materiálů, po kterých se „jen zaprášilo“, a firmě Semix, především panu Kamilu Lisalovi, za dar v podobě výroby propagačního banneru Slezské ornitologické společnosti.

Text a foto Kateřina Ševčíková a Patrik Molitor
SOS na Dni Země v Třinci
9.5.2019
V pátek 26. 4. 2019 proběhla na náměstí Svobody v Třinci oslava Dne Země. Více jak 1 000 dětí ze škol a školek z Třince i blízkých obcí se u množství stanovišť hravou formou seznamovalo s krásami přírody i problematikou její ochrany. Děti mohly proniknout do tajů ryb, vydat se za dobrodružstvím ve stopách velkých šelem, modráskovi černoskvrnému pomáhali poskládat jeho životní příběh či třeba stloukaly budky pro ptáky. Na stanovišti Slezské ornitologické společnosti se děti seznámily s beskydskými ptačími ikonami – větší skládaly puzzle s tetřevem hlušcem, sovami či šplhavci, menší děti si pak mohly pohrát s plyšovými strakapoudy nebo třeba kulíškem. Mimo to mohly vysvobodit plyšové čápy ze sevření igelitů, do kterých se mohou zamotat mláďata na hnízdě i dospělci při sběru potravy, nebo si vyrobit čápa papírového. Se samolepkou za odměnu či s propagačními materiály pak většina dětí odcházela s úsměvem na rtech.

Text a foto Kateřina Ševčíková
Exkurze pro celostátní kolo Biologické olympiády
8.5.2019
Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity letos hostila ústřední kolo Biologické olympiády kat. A. Do Ostravy se proto ve dnech 23.–27. 4. 2019 sjelo 36 nejlepších mladých biologů z celé České republiky. V rámci pořádání exkurze pro nadějné středoškolské studenty oslovila Ostravská univerzita také Slezskou ornitologickou společnost. Z tohoto důvodu Patrik Molitor a Jarek Kubenka vytvořili program pro účastníky olympiády v blízkosti lomu Myslík nedaleko Hukvald. V brzkých ranních hodinách 26. 4. natáhli členové SOS 79 m nárazových sítí, do kterých se v průběhu dopoledne chytilo 16 jedinců sedmi druhů ptáků. Tajným přáním bylo odchytit ledňáčka říčního, jelikož linie sítí protnula i řeku Ondřejnici. Úsilí se vyplatilo hned dvojnásobně. Podle očekávání sklidil ledňáček říční největší úspěch u mladých studentů. Oblibě se však těšily i další druhy, jako je konipas horský, budníček menší, pěnice černohlavá, sýkora koňadra, pěnkava obecná či dlask tlustozobý. Ukázku kroužkování Patrik Molitor doprovodil také výkladem a prezentací aktuálních metod výzkumu v ornitologii. Odměnou členům SOS bylo, když se mladí biologové vyjádřili, že „ta ornitologie není vůbec špatná“.

Text a foto Patrik Molitor
Odměna za dobře vykonanou práci
8.5.2019
Jak jste už byli dříve informováni, členové SOS ve spolupráci s členkou ČSOP, v předjaří letošního roku částečně odstranili náletové dřeviny z ostrovů štěrkovny v Dolním Benešově. Martin Miškovský, Patrik Molitor a Roman Pechník byli proto jako „na trní“, zda se jejich úsilí vyplatilo. Pozorování racků chechtavých v průběhu jara naznačovalo, že počet hnízdících párů vzrostl. Proto se členové SOS rozhodli 25. 4. 2019 za teplého počasí ověřenou metodikou posčítat počet hnízd racka chechtavého. Před samotným sčítáním se shodli, že odhadem na ostrovech letos hnízdí 400–500 párů racka chechtavého. Už během přibližování ke kolonii však bylo jasné, že tento počet je podhodnocený, což se nakonec i potvrdilo samotným sčítáním. Na velmi zajímavé výsledky se můžete těšit v jednom z příštích čísel našeho ornitologického časopisu Acrocephalus (Ostrava). Nejdůležitější však je, že počet párů racka chechtavého úpravou ostrovů výrazně vzrostl a úsilí členů nebylo marné a přispělo dobré věci.

Text a foto Patrik Molitor
Beskydské houkání 2019
30.4.2019
Ve dnech 29.–31. března proběhl v Muchovicích pod Lysou horou další ročník Beskydského houkání. Během pátečního odpoledne se do Moravskoslezských Beskyd sjelo celkem 23 účastníků z nejrůznějších koutů republiky. Tento rok byl opět o akci zájem, neboť počet zájemců převyšoval kapacitu ubytování a všichni se zúčastnit nemohli. Hlavním cílem akce bylo mapování sov, šplhavců a lesních kurů, popř. dalších vzácných a ohrožených druhů ptáků.

Po příjezdu do Muchovic vytvořili účastníci 2–4členné skupinky, kterým byla přidělena trasa. V pátek účastníci přijížděli až v podvečerních hodinách a procházeli trasu už po setmění, takže se nepodařilo podchytit kulíšky nejmenší, kteří mají převážně soumračnou aktivitu. V sobotu byly skupinkám přiděleny nové trasy, které prošly nejprve za světla a sčítaly denní druhy ptáků. Na zpáteční cestě ve večerních a nočních hodinách sčítaly sovy. Za akci sčitatelé zvládli 14 tras o celkové délce cca 120 km. Trasy byly rozmístěny hlavně v oblasti centrálních Beskyd, tj. v okolí obcí Bílá, Staré Hamry a Ostravice.

Mapovatelé se z nočního sčítání v pořádku vrátili nejpozději do druhé hodiny ranní. Do rozednění pak pokračovaly odborné debaty nebo se hrálo a zpívalo. Už po ranním rozbřesku se někteří vyspaní a někteří nevyspaní jedinci vydali na odchyt strakapouda bělohřbetého. Cílem bylo odchytit alespoň jednoho jedince a označit jej odečítacím kroužkem. Překvapením bylo, že ačkoliv se prošla z minulých let známá 3–4 teritoria strakapoudů bělohřbetých v masivu Lysé hory, nebyl i přes používání nahrávky zjištěn ani jeden. Je otázkou, proč strakapoudi bělohřbetí na nahrávku nereagovali – nelze samozřejmě také vyloučit, že už ptáci seděli na vejcích a odezva na provokaci nemusela být z tohoto důvodu tak silná. Ať už byl důvod jakýkoliv, strakapouda bělohřbetého se odchytit nepodařilo. Proto musíme do těchto končin podniknout další výpravu. Jedna odchytová skupina měla alespoň štěstí v tom, že místo strakapouda bělohřbetého pozorovala za dne a na krátkou vzdálenost pár puštíků bělavých.

Puštík bělavý se stal po puštíkovi obecném druhou nejhojnější sovou, a co bylo ještě zajímavější, puštíci bělaví intenzivněji reagovali na hlas puštíka obecného než na hlas vlastního druhu. Celkem bylo zjištěno 20 teritorií puštíků obecných, 15 teritorií puštíků bělavých, následovalo 14 teritorií sýců rousných. Nejméně početným druhem byl kulíšek nejmenší, u nějž se podařilo zaznamenat jen dva samce. Nízký počet zjištěných kulíšků nejmenších však nemusel být dán nízkou početností, ale pouze krátkým obdobím hlasové aktivity. Podařilo se zaznamenat i dva kalouse ušaté, kteří jsou v této oblasti nejméně početným druhem. Z dalších zajímavých druhů bylo zaznamenáno sedm jeřábků lesních, jeden ořešník kropenatý, sedm zpívajících kosů horských, 1–2 teritoria jestřába lesního. Pozorován byl už jeden z prvních protahujících včelojedů lesních. Strakapoudi bělohřbetí byli zjištěni pouze dva, datel černý byl zaznamenán v počtu čtyř jedinců. Na Beskydy bylo trochu neobvyklé pozorování loňského jedince sokola stěhovavého. Jedné skupince se dokonce podařilo najít stopy rysa ostrovida. V kalužích a tůňkách se už objevovali i první skokani hnědí a nalezen byl také mlok skvrnitý.

Beskydské houkání se v letošním roce vydařilo. Počasí přálo a kromě zajímavých pozorování, která doplní informace o rozšíření početnosti vzácných a ohrožených druhů, byl další velký přínos akce v tom, že se stejně ladění lidé mohli sejít a podebatovat nad vším možným, což je v dnešní uspěchané a elektronické době stále vzácnější. Akce tak splnila svůj účel a už se těšíme na další ročník 2020.

Děkujeme Slezské ornitologické společnosti za finanční podporu této akce a Šárce Košťálové z Muchovic za poskytnutí ubytování a zázemí. Poděkování patří také všem účastníkům, kteří se vypravili do temných beskydských lesů.

Organizační tým Daniel Křenek, Kateřina Ševčíková a Václav Tomášek, foto D. Křenek a V. Tomášek
Mapování hnízd straky obecné v Bruntále
27.4.2019
Na základě výzvy k mapování hnízd pobočkového ptáka roku jsem sčítal hnízda straky obecné (Pica pica) ve městě Bruntál (celé k. ú. Bruntál-město), které jsem zmapoval během tří březnových a tří dubnových vycházek.

Sečetl jsem celkem 23 hnízd druhu, z nichž šest jich bylo obsazeno (jedinec či pár na hnízdě). Hnízdní stromy a počty hnízd: bříza (7x), javor (4x), modřín (3x), lípa, osika a vrba (po 2x), olše, jabloň a jedle (po 1x). Hnízda na jehličnanech, jako je modřín, jsou krásně viditelná, ovšem na jedlích či smrcích mohou unikat pozornosti. Kdybych neviděl zaletět straku na hnízdo do špice jedle, vůbec bych si jej nevšiml. Jedno hnízdo jsem našel na jabloni cca 2 m nad zemí na soukromé zahradě. Také jsem zaznamenal, že straky létají za potravou přes půlku města.

Text a foto Petr Meca, člen SOS
Slučí hodinovka
15.4.2019
Vojtěch Kubelka s kolegy vyzývá všechny zájemce o monitoring sluky lesní v ČR, aby se zapojili do nového projektu SVOB. Bližší informace naleznete zde.

Výbor Slezské ornitologické společnosti
Ukliďme Česko
1.4.2019
Co vše může člověk spatřit při putování českou přírodou? Srnce, zajíce či sojku? Ano, pokud bude mít trochu štěstí. Čejku, volavku nebo vodouše? Také, pokud bude mít o něco větší štěstí. Nebo také televizor, pneumatiky, plastové lahve od rozmanitých nápojů, skleněné lahve od řady druhů lihovin a mnoho dalších pozůstatků nejrozmanitějších výrobků. Nutno podotknout, že pro tato setkání už tolik štěstí mít nemusí… O tom, že česká příroda nepatří k té nejčistší, se přesvědčili účastníci dvou úklidových akcí na dvou zajímavých ptačích lokalitách v Moravskoslezském kraji, které se uskutečnily v rámci celosvětové kampaně Clean Up The World a její české odnože Ukliďme Česko. První z nich se uskutečnila 23. 3. 2019 v přírodní rezervaci Skučák a druhá v přírodní památce Jilešovice-Děhylov známé spíše pod názvem Poštovní rybník.

Úklidu odpadků v PR Skučák se zúčastnilo 11 dobrovolníků, z toho tři byli členové SOS. Účastníci nasbírali asi osm pytlů odpadků a objevili a částečně zlikvidovali skládku v přilehlém mokřadu.

Jádro dobrovolníků v PP Jilešovice-Děhylov pak představovaly děti ze Základní školy Ostrava-Hošťálkovice. Je až neuvěřitelné, s jakým nadšením se děti do úklidu vrhly, a jen obtížně jejich učitelé hledali odpověď na otázku dětí, proč lidé odpadky do přírody odhazují. Po dobře odvedené práci děti za sebou zanechaly na 12 pytlů odpadků a hromadu většího odpadu, ve kterých nechyběly pneumatiky a televizor.

Kromě hromady odpadů však po akci zůstalo ještě něco. Již druhý den se mě totiž některé děti ptaly, kdy zase půjdeme uklízet do přírody a říkaly, že mají strach, aby lidé v uklizených místech zase odpadky neodhazovali. Zdá se tedy, že tím nejdůležitějším plodem úklidových akcí je posílení vztahu k přírodě a zodpovědnosti u těch, kteří budou brzy ovlivňovat vývoj vztahu k přírodě v celé společnosti.

Text a foto Emil Morav, člen SOS
Jarní členská schůze 2019
3.3.2019
Ostrava, 2. března 2019. V Ostravském muzeu se po deváté ranní schází 40 členů Slezské ornitologické společnosti a 11 hostů. Po uvítání všech přítomných se slova ujme E. Tošenovský a sdělí účastníkům jarní členské schůze základní informace z kanceláře a výboru ČSO. Následuje více jak hodinová přednáška K. Šimečka na téma Ptáci Hodonínska. Přednášející „lidovým“ způsobem přibližuje posluchačům prostřednictvím zpravidla vlastních poutavých fotografií bohatou avifaunu tohoto ornitologicky velmi zajímavého koutu ČR. Po krátké přestávce následují zprávy výboru SOS. M. Mandák seznámí přítomné s výsledky hospodaření naší pobočky za rok 2018 a aktuálním stavem členské základny. P. Molitor představí členům koncepci rozvoje SOS pro období 2019–2022. Členové pak jednohlasně schválí hlavní strategické cíle, kterými jsou větší osvěta, účast SOS v projektech a dotačních programech, zvážení přípravy publikace Ptactva Slezska a nákupu pozemku podporující populaci ochranářsky významných druhů ptáků v oblasti působnosti naší pobočky. V dalším bloku P. Molitor představí pobočkového ptáka let 2019/2020, kterým se stala straka obecná. Blok příspěvků členů a hostů začíná M. Slabejová, podniková ekoložka firmy Semix Pluso, prezentací Kozmických ptačích luk. O. Závalský promítne a okomentuje videoukázku z hnízdění orla křiklavého (Aquila pomarina) a dalších druhů dravců z území Moravskoslezského kraje z roku 2018, E. Morav pozve účastníky na úklidové akce ornitologicky významných lokalit v kraji, K. Ševčíková pak na Výzkumný terénní víkend v roce 2019 pořádaný ve spolupráci MOS a SOS. Předsedkyně MOS dále prezentuje výsledky odchytové akce Acrocephalus z roku 2018. Příspěvky členů ukončí K. Pavelka krátkým referátem o činnosti patronátní skupiny ptačí oblasti Poodří. Po ukončení „oficiální“ části členské schůze kolem půl druhé odpolední pokračovala její „neoficiální“ část v jedné z ostravských hospůdek až do večerních hodin.

Účast 11 hostů a 40 členů z celkového počtu 93 členů SOS je v dnešní době naprosto raritním úkazem. Děkujeme za něj a budeme se těšit opět na setkání na začátku zimy.

Za výbor Slezské ornitologické společnosti Patrik Molitor