Slezská ornitologická společnost

Vítejte na webových stránkách

Slezské ornitologické společnosti !

Naleznete zde základní údaje o naší společnosti, její činnosti a další informace.

Ukliďme Česko
1.4.2019
Co vše může člověk spatřit při putování českou přírodou? Srnce, zajíce či sojku? Ano, pokud bude mít trochu štěstí. Čejku, volavku nebo vodouše? Také, pokud bude mít o něco větší štěstí. Nebo také televizor, pneumatiky, plastové lahve od rozmanitých nápojů, skleněné lahve od řady druhů lihovin a mnoho dalších pozůstatků nejrozmanitějších výrobků. Nutno podotknout, že pro tato setkání už tolik štěstí mít nemusí… O tom, že česká příroda nepatří k té nejčistší, se přesvědčili účastníci dvou úklidových akcí na dvou zajímavých ptačích lokalitách v Moravskoslezském kraji, které se uskutečnily v rámci celosvětové kampaně Clean Up The World a její české odnože Ukliďme Česko. První z nich se uskutečnila 23. 3. 2019 v přírodní rezervaci Skučák a druhá v přírodní památce Jilešovice-Děhylov známé spíše pod názvem Poštovní rybník.

Úklidu odpadků v PR Skučák se zúčastnilo 11 dobrovolníků, z toho tři byli členové SOS. Účastníci nasbírali asi osm pytlů odpadků a objevili a částečně zlikvidovali skládku v přilehlém mokřadu.

Jádro dobrovolníků v PP Jilešovice-Děhylov pak představovaly děti ze Základní školy Ostrava-Hošťálkovice. Je až neuvěřitelné, s jakým nadšením se děti do úklidu vrhly, a jen obtížně jejich učitelé hledali odpověď na otázku dětí, proč lidé odpadky do přírody odhazují. Po dobře odvedené práci děti za sebou zanechaly na 12 pytlů odpadků a hromadu většího odpadu, ve kterých nechyběly pneumatiky a televizor.

Kromě hromady odpadů však po akci zůstalo ještě něco. Již druhý den se mě totiž některé děti ptaly, kdy zase půjdeme uklízet do přírody a říkaly, že mají strach, aby lidé v uklizených místech zase odpadky neodhazovali. Zdá se tedy, že tím nejdůležitějším plodem úklidových akcí je posílení vztahu k přírodě a zodpovědnosti u těch, kteří budou brzy ovlivňovat vývoj vztahu k přírodě v celé společnosti.

Text a foto Emil Morav, člen SOS
Jarní členská schůze 2019
3.3.2019
Ostrava, 2. března 2019. V Ostravském muzeu se po deváté ranní schází 40 členů Slezské ornitologické společnosti a 11 hostů. Po uvítání všech přítomných se slova ujme E. Tošenovský a sdělí účastníkům jarní členské schůze základní informace z kanceláře a výboru ČSO. Následuje více jak hodinová přednáška K. Šimečka na téma Ptáci Hodonínska. Přednášející „lidovým“ způsobem přibližuje posluchačům prostřednictvím zpravidla vlastních poutavých fotografií bohatou avifaunu tohoto ornitologicky velmi zajímavého koutu ČR. Po krátké přestávce následují zprávy výboru SOS. M. Mandák seznámí přítomné s výsledky hospodaření naší pobočky za rok 2018 a aktuálním stavem členské základny. P. Molitor představí členům koncepci rozvoje SOS pro období 2019–2022. Členové pak jednohlasně schválí hlavní strategické cíle, kterými jsou větší osvěta, účast SOS v projektech a dotačních programech, zvážení přípravy publikace Ptactva Slezska a nákupu pozemku podporující populaci ochranářsky významných druhů ptáků v oblasti působnosti naší pobočky. V dalším bloku P. Molitor představí pobočkového ptáka let 2019/2020, kterým se stala straka obecná. Blok příspěvků členů a hostů začíná M. Slabejová, podniková ekoložka firmy Semix Pluso, prezentací Kozmických ptačích luk. O. Závalský promítne a okomentuje videoukázku z hnízdění orla křiklavého (Aquila pomarina) a dalších druhů dravců z území Moravskoslezského kraje z roku 2018, E. Morav pozve účastníky na úklidové akce ornitologicky významných lokalit v kraji, K. Ševčíková pak na Výzkumný terénní víkend v roce 2019 pořádaný ve spolupráci MOS a SOS. Předsedkyně MOS dále prezentuje výsledky odchytové akce Acrocephalus z roku 2018. Příspěvky členů ukončí K. Pavelka krátkým referátem o činnosti patronátní skupiny ptačí oblasti Poodří. Po ukončení „oficiální“ části členské schůze kolem půl druhé odpolední pokračovala její „neoficiální“ část v jedné z ostravských hospůdek až do večerních hodin.

Účast 11 hostů a 40 členů z celkového počtu 93 členů SOS je v dnešní době naprosto raritním úkazem. Děkujeme za něj a budeme se těšit opět na setkání na začátku zimy.

Za výbor Slezské ornitologické společnosti Patrik Molitor
Pobočkovým ptákem let 2019/2020 byla zvolena straka obecná
3.3.2019
Málokterý druh vzbuzuje od druhé poloviny 20. století, kdy započala jeho synantropizace – osídlování lidské zástavby (Hudec et Šťastný 2011) – takové rozepře mezi ornitology a milovníky ptactva jako straka obecná (Pica pica). Dá se říct, že vzbudila takovou malou ornitologickou válku z důvodu složení její potravy. Řada milovníků „drobného ptactva” tvrdí, že straka obecná může za výrazný úbytek pěvců ve městech, řada ornitologů tvrdí pravý opak a vidí v úbytku spíše ekologické souvislosti a člověkem vytvořené pasti. Přestože se na území České republiky jedná o hojný druh, pro období let 2001–2003 bylo odhadováno 50 000–100 000 párů (Šťastný et al. 2006), údaje o jeho hustotě jsou spíše sporadické. Vzhledem k tomuto faktu, ale také kvůli nezaměnitelnosti typického hnízda se stříškou, se výbor SOS rozhodl straku obecnou vyhlásit pobočkovým ptákem let 2019/2020. Zároveň se přiklonil k systematickému sledování a stanovil jednoduchou metodiku, kterou lze provádět při cestě do práce či nedělní vycházce. Cílem je také podobné sledování populace provést o několik let později. Více se dočtete zde.

Za výbor Slezské ornitologické společnosti Patrik Molitor, foto Dušan Boucný
Podpora hnízdění racka chechtavého na štěrkovně v Dolním Benešově
28.2.2019
Poslední únorový víkend roku 2019 se tři členové naší společnosti, jmenovitě Martin Miškovský, Patrik Molitor a Roman Pechník, ve společnosti s členem ČSOP Janou Miškovskou rozhodli, že podpoří hnízdění racka chechtavého (Chroicocephalus ridibundus) odstraněním vegetačního porostu na dvou ostrovech štěrkovny v Dolním Benešově. Racek chechtavý patří mezi silně ubývající druhy ptáků v České republice. Důkazem může být článek publikovaný v našem ornitologickém časopise Acrocephalus (Ostrava), ve kterém Martin Mandák, Patrik Molitor a Marek Haluzík poukazují na téměř 50% úbytek druhu v ptačí oblasti Heřmanský stav – Odra – Poolší za posledních deset let. Počasí přálo (bylo lehce nad nulou, slunečno a bezvětří), stroje (skoro) v bezvadném stavu, takže co víc si přát. Prvním úskalím se však stala doprava oněch osob a strojů na ostrovy. Váha a výška tří mužů dosahující téměř 300 kg a 6 m a hmotnost a rozměry strojů se pro malou loďku zdálo být nepřekonatelným problémem. Po adrenalinové plavbě k ostrovům nastalo druhé a možná ještě horší zděšení. Vegetace připomínala trnitý buš ze vzdáleného ostrova Madagaskar. Tam je to sice ceněný biotop, ale na našich ostrovech, kde hnízdí racci chechtaví a vzácně i racci černohlaví (Ichthyaetus melanocephalus), je to stav naprosto nežádoucí. Je pravdou, že pár let před námi provedli redukci vzrostlých topolů odpůrci vysedávajících kormoránů velkých (Phalacrocorax carbo), ale tím spíše přitížili rackům chechtavým, protože pokácené stromy nijak neodklidili. Nebylo na co čekat. Čtveřice se dychtivě pomocí motorové pily, křovinořezu a dalšího nářadí intenzivně vrhla na odstraňovaní náletových dřevin, zejména růže šípkové. Zpočátku nekonečná práce pomalu nabírala svého konce, stejně tak jako síly „dřevorubců“. Ve chvíli, kdy už docházelo k pomalému převozu strojů a osob zpět na břeh, akci navštívila (ne)čekaná návštěva v podobě příslušníků Policie ČR. Nezbývá než poděkovat všem přihlížejícím z okolních břehů za obavy z možné krádeže dřeva, ale na to by už čtveřice opravdu neměla sílu. Strážníci se tomu podobně jako utahaní aktéři spíše pousmáli, přesto se členové SOS prokázali oficiálními souhlasy Kamenolomů ČR, s. r. o., a Agentury ochrany přírody a krajiny v Ostravě. Je jen škoda, že některým přihlížejícím není lhostejný osud dřeva, ale zato je jim lhostejný osud ptáků.

Za zapůjčení loďky děkujeme firmě Semix.

Text Patrik Molitor, foto Patrik Molitor a Roman Pechník
Acrocephalus (Ostrava) 33 (2018)
27.2.2019
Vyšlo 33. číslo pobočkového zpravodaje (76 stran textu), jehož obsah naleznete zde. Zpravodaj bude k dispozici na jarní členské schůzi, poté bude průběžně distribuován od začátku dubna.

Zároveň si dovolujeme požádat ty, kterým překážejí v knihovně některá stará čísla zpravodaje (do č. 21/2005), o jejich poskytnutí např. formou výměny. Předem za nabídky děkujeme!

Připomínáme také možnost získání většího množství tiskovin a zakoupení dvou barevných variant samolepek s naším logem.

Výbor Slezské ornitologické společnosti
Upozornění na neodborné posudky
14.2.2019
V Moravskoslezském kraji dochází v poslední době k nárůstu „neodborných“ ornitologicko-chiropterologických posudků pro potřeby dotačních programů OPŽP, IROP a Zelená úsporám, které nejsou v souladu se závaznou Metodikou posuzování staveb z hlediska výskytu obecně a zvláště chráněných synantropních druhů živočichů. Díky nim tak může docházet ke kolizím mezi stavebními pracemi a zájmy ochrany přírody, které mohou vyústit v pozastavení stavby, pokutu či dokonce citelné krácení dotace. Věnujte proto prosím zvýšenou pozornost seznamu odborně způsobilých osob uvedených na stránkách ČSO a ČESON, které jsou schopny stavby adekvátně posoudit.

Výbor Slezské ornitologické společnosti
Podzimní členská schůze 2018
24.11.2018
Ostrava, 10. 11. 2018, v přednáškovém sále Ostravského muzea se kolem 9. hodiny ranní schází celkem 28 členů Slezské ornitologické společnosti a čtyři hosté. Po uvítání účastníků P. Molitor před samotnými volbami do výboru SOS přečte základní pravidla voleb podle organizačního řádu. V průběhu sčítání výsledků voleb E. Tošenovský přednese novinky z kanceláře ČSO. Poté P. Molitor seznámí členy s výsledky voleb s konstatováním, že výbor byl zvolen ve staronovém složení. Po jednohlasném odsouhlasení předsedy členy SOS následují zprávy výboru SOS a krátká přestávka. Posléze P. Molitor přibližuje účastníkům aktuální stav ochrany ptáků Slezska s důrazem na motáka lužního (Circus pygargus) a strnada zahradního (Emberiza citrinella). Po krátké diskuzi O. Závalský informuje účastníky o výskytu a hnízdění vzácných druhů dravců na území Moravskoslezského kraje a M. Helebrandová promítne pěkné záběry z průběhu hnízdění káně lesní. Bližší informace si můžete přečíst v zápise z členské schůze.

Děkujeme za hojnou účast a těšíme se na příště!

Výbor Slezské ornitologické společnosti
Jak dopadla akce Acrocephalus 2018?
22.11.2018
Akci Acrocephalus jsme v roce 2018 zahájili 15. července, kdy jsme od brzkého rána pracovali na opravě lávek a na přípravě odchytové linie. S odchyty se tedy započalo až následující den a chytalo se do 1. září, tj. 48 dní. Celkem bylo okroužkováno 3 781 jedinců 49 druhů. První dva týdny byly počty odchycených ptáků nadprůměrné, s příchodem letních veder nastal mírný útlum, poslední srpnový týden pak došlo k velkolepému zakončení v podobě náletů vlaštovek obecných a konipasů lučních.

Nejpočetněji chytanými druhy byli jako obvykle rákosníci proužkovaní a rákosníci obecní následovaní, poněkud překvapivě, budníčky menšími a vlaštovkami obecnými. První šestku pak uzavřeli rákosník velký a r. zpěvný. Svými počty se však nenechali zahanbit ani pěnice černohlavé, špačci obecní nebo sýkory modřinky. Naopak velice tristní byl stav moudivláčků lužních (pouze dva odchycení jedinci). Ze zajímavějších druhů se podařilo odchytit 29 ledňáčků říčních, sedm slavíků modráčků středoevropských, bukáčka malého nebo chřástala vodního a ch. malého. Unikátní podmínky pro odchyt bahňáků poskytly odhalené břehy Horního Bartošovického rybníka. Mimo pisíky obecné a vodouše šedé v síti uvízl i samec kulíka bledého ve svatebním šatě.

Ze zahraničních kroužkovanců jsme kontrolovali pouze starou samici rákosníka proužkovaného z Polska. Další rákosník proužkovaný označený na akci dolétl za devět dnů na jih Maďarska a mimo linii kroužkovaná pěnice černohlavá se nechala chytit až na jihu Španělska u Sevilly. Potěšilo ale i opětovné setkání s barevně označenou samicí rákosníka velkého kroužkovanou v roce 2016 na rybnících u Hodonína na jižní Moravě.

Děkujeme všem kroužkovatelům, jejich pomocníků, ale i sponzorům akce, zvláště pak Slezské ornitologické společnosti a Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR. Ptákům přejeme šťastný návrat ze zimovišť a těšíme se na setkání s nimi na dalším ročníku akce!

Text Kateřina Ševčíková & Vojtěch Brlík, foto Kateřina Ševčíková
Ochrana hnízd motáků lužních na Opavsku v roce 2018
3.10.2018
Díky aktivitě Martina Miškovského a Romana Pechníka se podařilo i letos na Opavsku dohledat a ochránit hnízda motáka lužního (Circus pygargus). Členové SOS nalezli celkem 11 hnízd v ozimé pšenici v okolí obcí Brumovice, Milostovice, Stěbořice, Hlavnice, Mladecko, Litultovice, Chvalíkovice a Oldřišov. V hnízdech bylo celkem 38 mláďat, z čehož 28 se dožilo vylétnutí z hnízda. Ve snaze zabránit predaci, která byla opět hlavní příčinou mortality mláďat, postavili členové SOS ohrádky, které přispěly ke zvýšené úspěšnosti hnízdění. Martin Miškovský a Roman Pechník strávili vyhledáváním hnízd a jejich ochranou min. 60 hodin a najezdili přibližně 1 200 km na vlastní náklady. Za jejich úsilí jim patří velké DÍKY.

Text Patrik Molitor, foto Martin Miškovský
Sloupy smrti v blízkosti hrušovské skládky
3.10.2018
Na základě upozornění Ing. Dušana Boucného zahájila Slezská ornitologická společnost jednání se Skupinou ČEZ ve smyslu výměny či zabezpečení sloupů VN v blízkosti skládky komunálního odpadu v Ostravě-Hrušově. V jejím bezprostředním okolí umírá ročně řada ptáků včetně zvláště chráněného a u široké veřejnosti oblíbeného čápa bílého (Ciconia ciconia). Příčinami úmrtí byl elektrický výboj. V srpnu 2018 proběhla schůzka přímo na místě se zástupci ČEZ a členy SOS. Výsledkem je dohoda na zabezpečení sloupů, která ale vzhledem k nestandardnímu typu konzoly bude nějakou dobu trvat. Snad ta doba bude co nejkratší!

Text Patrik Molitor