Slezská ornitologická společnost

Vítejte na webových stránkách

Slezské ornitologické společnosti !

Naleznete zde základní údaje o naší společnosti, její činnosti a další informace.

Jak to bylo s determinací racka středomořského v Dolním Benešově v roce 2019?
1.4.2020
Někteří z vás možná již zaznamenali anebo možná ještě zaznamenají, že v loňském roce zahnízdil v kolonii racka chechtavého (Chroicocephalus ridibundus) v Dolním Benešově racek středomořský (Larus michahellis). Možná si někteří z vás i na základě přiložené fotografie u článku v časopise Acrocephalus (Ostrava) kladli otázku, jak si autoři mohou být tak jistí tím, že je to racek středomořský a ne blízce příbuzný a těžce odlišitelný racek bělohlavý (Larus cachinnans). Koneckonců by u racka bělohlavého byl i větší předpoklad hnízdění. Věřte, že podobnou otázku si položili samotní autoři i redakční rada časopisu před zveřejněním článku. Není sporu o tom, že nejprůkaznější pro rozlousknutí tohoto determinačního oříšku by byla genetická analýza. Na druhou stranu, kolik z publikovaných článků o hnízdění racka bělohlavého nebo středomořského v ČR tuto genetickou analýzu má? Proto se autoři rozhodli na základě pořízených fotografií hnízdícího páru oslovit předního českého odborníka na determinaci skupiny velkých druhů racků. Ten na části zaslaných fotografií určil racka středomořského a na dalších racka středomořského se znaky také racka bělohlavého. Nezávisle na to redakční rada oslovila autora publikace Gulls of Europe, Asia and North America Klause Mallinga Olsena, světově uznávaného dánského specialistu na determinaci racků a zaslala mu stejné fotografie. K. M. Olsen určil na všech snímcích racka středomořského. Zdvořile požádal ještě o nahrávku hlasu (kterou bohužel autoři nemají). I přesto mu autoři zaslali ještě další tři fotografie hnízdícího páru z Dolního Benešova v roce 2019. Odpověď K. M. Olsena: Bright yellow legs combined with other characters are perfect for michahellis. It could be published as michahellis. Jeho vyjádření bylo pro publikaci článku zásadní. Chybou ale bylo, že autoři nepřiložili k článku více fotografií dokládající vyšší průkaznost druhu (zejména druhého nekroužkovaného jedince z hnízdícího páru), proto jednu z nich přikládáme aspoň zde. Jaký druh velkého racka v Dolní Benešově letos zahnízdí, uvidíme. Třeba to může být racek středomořský, třeba to může být racek bělohlavý, třeba to taky nemusí být ani jeden. Spekulace však už kolem toho jsou. Pevně ale doufáme, že tam zahnízdí především racek chechtavý a racek černohlavý (Larus melanocephalus).

Text a foto Patrik Molitor
Acrocephalus (Ostrava) 34
1.4.2020
V novém čísle zpravodaje Acrocephalus (Ostrava) se kromě tradičních příspěvků zabývajících se odchyty ptáků v rákosině Dolního Bartošovického rybníka či mapováním regionální hnízdní populace motáků lužních, se k naší radosti objevují i zbrusu nové. Vzhledem k velkému zájmu o „populárně-naučnou“ mapovací akci Beskydské houkání (která musela být letos zrušena z důvodu možného šíření koronaviru), se může tento „slet“ zaměřený nejen na sovy a lesní kury stát další nepřehlédnutelnou opakující se událostí v regionu. S naší největší chráněnou krajinnou oblastí jsou úzce spjaty další dva příspěvky pojednávající o ochranářsky významných druzích pěvců – již vymizelé lindušce horské a ubývajícímu kosovi s identickým druhovým názvem. V nižších nadmořských výškách se zase skupince regionálních ornitologů a ochránců přírody podařilo úpravou ostrovů jezera v Dolním Benešově připravit ideální podmínky k rozmnožování pro ubývajícího racka chechtavého, v jehož velké kolonii našlo (snad nikoliv jen krátkodobé) útočiště po jednom páru racka černohlavého a – poprvé v ornitologických dějinách Slezska – i jeho většího příbuzného racka středomořského. Významnou ornitologickou raritou na přelomu let 2018 a 2019 bylo pozorování lyskonoha ploskozobého na Hlučínském jezeře. O detailech jeho pozorování a mnohé další z obsahu zjistíte zde. Pokud vás obsah čísla zaujal, objednat si ho můžete na adrese sos.cso@seznam.cz.

Za redakční radu Martin Mandák
Úprava ostrovů v Dolním Benešově
1.4.2020
V úplném závěru měsíce února jsme společně s kolegou Romanem Pechníkem a se souhlasem Kamenolomů ČR provedli úpravu ostrovů na jezeře v Dolním Benešově. Loni se úprava výrazně podepsala na nárůstu počtu hnízdících párů racka chechtavého ‒ hnízdilo jich tam bez mála 1 000. Vzhledem k tomu, že jsme ostrovy upravili loni, předpokládali jsme, že max. posečeme křovinořezem trávu. Při doplutí na ostrovy jsme se nestačili divit ‒ opět byly až nevěřícně zarostlé. Po několika hodinách práce jsme provedli aspoň nezbytné terénní úpravy s vědomím, že až tam vyrazíme opět v zimě, budeme se muset lépe vybavit. Nehledě na adrenalinovou, téměř noční plavbu kajakem v silném a mrazivém větru. Co bychom ale pro ty ptáky neudělali...

Text a foto Patrik Molitor
Jarní členská schůze 2020
24.2.2020
Předposlední únorovou sobotu roku 2020 se v prostorách Ostravského muzea uskutečnilo tradiční jarní setkání členů pobočky a milovníků ptactva nejen našeho kraje. V úvodu programu schůze 40 členů pobočky jednohlasně zvolilo v rámci doplňujících voleb do výboru SOS na pozici jednatele Mgr. Emila Morava, jehož náplní práce v pobočce bude především vzbudit zájem o ptactvo a přírodu u naší nejmladší generace. M. Mandák seznámil členy s výsledkem hospodaření pobočky za rok 2019 a s rostoucí členskou základnou pobočky ‒ aktuálně máme 110 řádných členů. P. Molitor představil nové číslo zpravodaje Acrocephalus (Ostrava) a poděkoval všem autorům příspěvků a redakční radě za náročnou přípravu časopisu včetně recenzního řízení. Další pasáž schůze se zabývala mapováním „kontroverzního“ pobočkového ptáka let 2019 a 2020 – straky obecné ‒ a letošním sčítáním labutě velké o prvním červnovém víkendu, kdy rovněž proběhne identická akce v územní působnosti sousedního MOS. Poté proběhla plnohodnotná diskuze o výkupu mokřadních ploch v k. ú. Bludovice se závěrem, že za stávajících podmínek se pro pobočku jedná o finančně nereálnou záležitost, nehledě na další zajištění organizace a správy pozemků. Závěrem prvního bloku seznámila E. Pleskotová z kanceláře ČSO přítomné o nejdůležitějších činnostech mateřské organizace v uplynulém i budoucím období. Po přestávce odstartoval druhý blok poutavou přednáškou K. Ševčíkové, která se dlouhodobě zabývá nejen bionomií a etologií lejska malého, ale i jeho kroužkováním v Beskydech. Zajímává přednáška navodila u přítomných řadu otázek, na které předsedkyně MOS s přehledem odpovídala. Beskydy byly opět připomenuty i v příspěvku D. Křenka, který seznámil členy s výsledky loňského Beskydského houkání a jeřábkování, pozval je na letošní akci a vyzval je i k mapovaní skorce vodního v Beskydech. Závěrem Ł. Nytra z AOPK zmínil důležitost správného zadávání položek do faunistické databáze ČSO Birds.cz, a to z důvodu následného převodu do databáze ochrany přírody. Neformální, ale neméně hodnotná část schůze následně pokračovala v naplněném salónku jedné ostravské hospody.

Děkujeme přednášejícím a všem zúčastněným členům a hostům. Těšíme se na příště.

Za výbor SOS Patrik Molitor
Červnové sčítání labutí velkých
17.2.2020
V letošním roce se pobočka ve spolupráci s Janem Horou rozhodla uskutečnit ve své územní působnosti červnové sčítání labutí velkých, jehož cílem je zkontrolovat co nejvíce vodních ploch a zaznamenat páry s mláďaty (příp. ještě sedící), rozlišit šedohnědá a bílá mláďata i nehnízdící jedince. Vítané jsou i doplňující informace, např. umístění hnízda, počet vajec (hnízda cíleně však nekontrolovat), příčina neúspěšného hnízdění, zbarvení nohou samce a samice aj. Každý spolupracovník na základě předchozí dohody předá seznam všech kontrolovaných lokalit ‒ vhodné jsou jakékoliv větší stojaté vody, zejména rybníky a jezera. Před přípravou sčítání je třeba zajistit, aby nedocházelo k duplicitním kontrolám lokalit. Proto jsme se rozhodli zvolit okresní či lokální koordinátory. Ptačí oblast Poodří si vezme na starosti Patrik Molitor, okres Ostrava-město Martin Mandák a okres Opava Michal Jakubec. Pokud by z vaší strany byl zájem např. o koordinaci dalších větších území či okresů (zejména Nový Jičín a Karviná), budeme jen rádi. Rovněž uvítáme všechny dobrovolníky, kteří by se do sčítání chtěli zapojit. V případě zájmu nás prosím informujte na blížící se schůzi či písemně na sos.cso@seznam.cz.

Nenáročné, ale přínosné sčítání proběhne o prvním červnovém víkendu, tj. 6. a 7. června 2020.

Získané výsledky přispějí nejen k celorepublikovému, ale i k regionálnímu obrazu hnízdní populace labutě velké.

Jan Hora a Patrik Molitor
Přírodovědný kroužek pro děti
8.12.2019
Mezi jednu ze základních priorit Slezské ornitologické společnosti patří práce s mládeží. Proto jsme se rozhodli po delší době obnovit činnost přírodovědného (zejména ornitologického) kroužku pro děti 1. stupně základní školy ve věku v rozmezí 8 až 12 let. Přírodovědný kroužek povede erudovaný pedagog pan Mgr. Emil Morav, který má bohaté zkušenosti s vedením zájmových aktivit pro děti. Zda-li se přírodovědný kroužek od nového roku opět otevře, záleží na počtu zájemců. Minimální počet je 6 dětí, maximální 12. V průběhu ledna až května 2020 by bylo uskutečněno 10 setkání, která by byla zaměřena především na přírodu okolí města Ostravy (pobytové znaky zvířat, soví noc, poslové jara). Bližší organizace i cena by byla upřesněna na začátku roku 2020. Momentálně však záleží na vašem zájmu o znovuotevření kroužku. Proto prosím neváhejte a pište na email sos.cso@seznam.cz, zda-li máte o kroužek zájem.

Za SOS Emil Morav a Patrik Molitor
Snižování čapích hnízd v Moravskoslezském kraji
8.12.2019
Na přelomu podzimu a zimy letošního roku se členové naší společnosti M. Miškovský, P. Molitor a R. Pechník pustili do nelehkého úkolu. V rámci projektu Krajina pro čápy se rozhodli snížit vytipovaná hnízda čápa bílého v Moravskoslezském kraji. Jednalo se o hnízdo ve Staré Bělé, Raduni, Polance nad Odrou a ve Vítkově. Hnízda měla v průměru okolo 80 cm na výšku, 185 cm na šířku a vážila několik set kilogramů. S jistým nadhledem by si průměrně vysoký člověk mohl na hnízdech ustlat a zdřímnout. To však nebyl zájem ornitologů. Pro snížení takového hnízda nepotřebujete jen fyzickou sílu, ale hlavně netrpět závratěmi. Nehledě na to, že všechna hnízda kromě „vítkovského“ byla na sloupech elektrického vedení, takže to chce také kus pořádné odvahy a trpělivosti. Trpělivost je důležitá i z toho důvodu, že vyřídit všechny náležitosti kolem snížení hnízda trvá několik měsíců. I přesto nutno podotknout, že všechny zúčastněné strany – Slezská ornitologická společnost, Česká společnost ornitologická, Moravskoslezský kraj a firma ČEZ, a. s. – spolupracovaly na vysoké úrovni. Snížená hnízda dosahovala v průměru lehce přes 30 cm výšky a průměrně 140 cm šířky. Odvezly se plně naložené čtyři vozíky hnízdního materiálu, tzn. kompostu, větví, ale také plastů a hadrů. Mimo výše tři zmíněné subjekty děkujeme také Technickým službám v Polance nad Odrou a ve Vítkově za spolupráci při redukci místních hnízd.

Pevně doufáme, že čápi tento zásah ocení a hnízda opětovně osídlí.

Za projektový tým Patrik Molitor
Podzimní členská schůze 2019
3.12.2019
Poslední listopadovou sobotu neproběhlo jen rozsvěcování vánočního stromku, ale také podzimní členská schůze naší společnosti. Velmi příjemným zpestřením hned na úvod byl křest ornitologické knížky nejen pro děti – Pohádky z Vysoké jedle, jejíž autory jsou Kateřina Ševčíková a Daniel Křenek. Druhý zmíněný se poté ujal slova a seznámil přítomné s hlavními příčinami povodní a sucha z globálního, ale i regionální pohledu. Po přestávce M. Mandák informoval členy o zakázkách společnosti za rok 2019 a s její účastí ve správních řízeních. P. Molitor poděkoval všem členům za aktivní pořádání tradičních osvětových akcí ČSO v územní působnosti SOS. Následně je seznámil se spoluprací s mateřskou pobočkou na projektu Krajina pro čápy, během kterého bylo nebo bude sníženo hnízdo čápa bílého na čtyřech místech v Moravskoslezském kraji. Poté byl promítnut videozáznam o problematice nárazů ptáků do skel, na jehož přípravě se podílel M. Jakubec. Na toto velmi problematické téma a způsoby jeho možného řešení navázal E. Tošenovský se svou prezentací. P. Molitor informoval členy se zapojením pobočky do monitoringu ptačích oblastí (pokud ČSO uspěje ve výběrovém řízení) a s mapováním hnízdního výskytu labutě velké v roce 2020, jehož koordinace bude dále rozvedena na jarní členské schůzi. Z. Polášek blíže seznámil členy o možném výkupu mokřadní louky naší pobočkou na k. ú. Bludovice. Poté byl jednohlasně schválen plán činností na rok 2020, přičemž jeden z jeho bodů je i obnovení ornitologického (přírodovědného) kroužku pod vedením E. Morava. Jelikož čas vyhraněný pro „oficiální“ část schůze se neúprosně blížil ke konci, E. Tošenovský jen v krátkosti zmínil základní informace z kanceláře ČSO a K. Ševčíková prezentovala výsledky odchytové akce Acrocephalus. Podařenou tečkou na konci bylo vystoupení M. Tvarůžky, který přítomným blíže rozvedl bionomii a výskyt lyskonoha ploskozobého na Hlučínské štěrkovně na přelomu loňského a letošního roku. „Neoficiální“ část schůze se pak protáhla ještě do pozdních odpoledních hodin v jedné nejmenované, ale přesto již tradiční ostravské hospůdce.

Děkujeme všem přítomným (více jak třetině z celkového počtu členů SOS) za účast a budeme se těšit na jaře příštího roku na opětovné setkání.

Za výbor Slezské ornitologické společnosti Patrik Molitor
Festival ptactva v Ostravě-Koblově
31.10.2019
Na rozdíl od oficiálního termínu Festivalu ptactva v roce 2019 panovalo o týden později, 12. října 2019, krásné, skoro až letní počasí. Organizátoři akce od brzkých ranních hodin natáhli několik desítek metrů nárazových sítí, do kterých se v průběhu dne chytilo celkem 104 jedinců 16 druhů ptáků. Upřímně řečeno, 16 dospělým a 26 dětem bylo úplně jedno, o jaký ptačí druh se jedná. Každý obdivovali s velkým nadšením. Mezi ty „ornitologicky nejzajímavější kroužkovance“ patřili zástupci, jako je strakapoud prostřední, sojka obecná, pěnice černohlavá, mlynařík dlouhoocasý apod. Škoda že účastnici festivalu si již blíže nemohli prohlédnout žlunu zelenou či datla černého, kteří se do sítí lapili až po jejím ukončením. Snad příště.

Velké poděkování patří panu Jarku Kubenkovi, který i přes nemalé zdravotní problémy výraznou měrou pomohl celou akci zorganizovat a představit široké veřejnosti atraktivní ukázku kroužkování ptáků.

Text a foto Patrik Molitor
Osvětová akce pro děti v Ostravě-Hošťálkovicích
21.10.2019
Vlna rozhořčení zaplavila náhodnou kolemjdoucí, která objevila poblíž hošťálkovické rozhledny ptáčka chyceného do nárazové sítě. Stačilo málo a ptáček, pro kterého paní zahájila soukromou záchrannou akci, by se opět rozlétl do krajiny.

Lapený ptáček se však nestal obětí pytláků, což paní brzy s úlevou pochopila (naštěstí dříve než záchranná akce dospěla k úspěchu). Červenka obecná, která uvízla v nárazové síti, byla odchycena pro osvětové účely. Základní škola v Hošťálkovicích totiž požádala ostravské ornitology (Patrika Molitora a Jaroslava Kubenku) ze Slezské ornitologické společnosti, aby pro děti provedli ukázku kroužkování ptáků.

Žáci IV. a V. třídy se dozvěděli základní údaje o studiu ptáků ve volné přírodě. Děti už vědí, že každý kroužek je unikátní svým evidenčním číslem a že pro různé druhy ptáků se využívají kroužky různých velikostí.

V odchytových sítích uvízly čtyři druhy ptáků. Kromě zmíněné červenky obecné také sýkora koňadra a pěvuška modrá. Některé z dětí pak s údivem zjistily, že králíček je nejen zdrobnělé označení známého savce, ale také název posledního chyceného ptáčka – králíčka obecného, který je společně s jeho blízkým příbuzným králíčkem ohnivým vůbec nejmenším evropským ptačím druhem.

Text a foto Emil Morav, člen Slezské ornitologické společnosti